Celý prostor této mapy je dnes součástí města, s dvěma výjimkami: Bílovice vpravo nahoře a Moravany vlevo dole.
Z mapy můžeme vyčíst řadu zajímavých údajů o vývoji města:
- "Dolní mlýn" vpravo od Medlánek je dnes Zamilovaný hájek v Řečkovicích.
- Ještě více vpravo vidíme "Suchou horu", protějšek Mokré hory, která se zachovala dodnes (mimo mapu, nad údajem "Rakovec"). Dnešní Rakovec leží u přehrady. Mapa však není dost široká, aby zobrazila i Bystrc a Kníničky, kde je dnes přehrada.
- Městská čtvrť "Ugartov" je dnes součástí Králova Pole.
- V Králově Poli vidíme nápis "Strojírna". Je tedy Královopolská strojírna starší než třeba Zbrojovka, která vznikla až v roce 1918.
- Na území mapy vidíme četné cihelny, mlýny, cukrovary, vojenské střelnice a cvičiště. Jedním z mlýnů je Cacovický, na místě zaniklé obce Cacovice, která ležela mezi Obřany a Maloměřicemi na pravém břehu Svitavy. Další mlýn, Kamenný, dnes připomíná ulice Kamenomlýnská.
- Z dnešních čtvrtí vidíme jako více či méně samostatné obce Medlánky, Obřany, Maloměřice, Královo pole, Žabovřesky, Husovice, Židenice, Juliánov, Komárov, Černovice, Bohonice (dnes Bohunice), (Starý) Lískovec, Horní a Dolní Jeršpice (dnes Heršpice), (Brněnské) Ivanovice, Přízřenice, Holásky, Tuřany a Chrlice. Rosenberk (Růžový vrch) je dnes součástí Chrlic. Vinohrádky pohltilo Královo Pole nebo nová část Žabovřesk.
- Z ostatních dnešních známých míst v Brně vidíme Lužánky, Červený mlýn, Stránskou skálu, Ústřední hřbitov a dokonce ústav choromyslných v Černovicích. Zůstaly i názvy vrchů Kraví hora, Červený a Žlutý kopec (oba podle převládající barvy půdy) a Hady (Hády).
- Komárovská radiála se nazývala Malá Mariacelská, asi podle známé vídeňské ulice.
- V Maloměřicích je stále "vápenka" - tedy cementárna a vápenice, ale většina ostatních vápenek, mlýnů, cihelen a vojenských objektů zanikla. Těžko odhadnout, co je dnes vrch "Fredum" (poblíž je dokonce jakási "Mordovna" [jatka?]) nebo Nová hora (dnes asi Bílá hora) u Juliánova. "Švédské hradby" jsou nyní obestavěny továrnami v areálu průmyslové zóny na Černovické terase. Zbytek hlinitého pahorku je viditelný z nové spojky směrem od dálnice poblíž areálu Roučka Slatina.
- Čtvrť Černá pole na mapě nenajdeme. Vidíme tam pouze obecný název "Černé pole", ačkoliv tam již v roce 1912 musela stát budova Zemědělské vysoké školy, postavená 1908. Dále nenajdeme například Merhautovu ulici, Divišovu čtvrť nebo výstaviště.