Svobodné
podnikání znamená vlastnit svůj majetek. Podnikání je, když si lidé
dobrovolně směňují zboží nebo peníze. Takže tu je dobrovolně kupující a
dobrovolně prodávající, kteří spolu uzavřou dohodu. Aby vám někdo dal
dobrovolně peníze, musí za ně dostat protihodnotu. Tady je rozdíl mezi
socialismem a svobodným podnikáním. V socialismu rozhoduje vláda o tom, co můžete koupit a
v jaké kvalitě.
Takže oni
vyrobí auto a vy si můžete koupit pouze to jejich auto. Možná řeknete: já to
auto nechci. Ale v socialismu oni rozhodnou, jaké auto si můžete koupit a
jaké auto si nemůžete koupit. Ve svobodném podnikání se vy sami rozhodnete, co
chcete.
A je na osobě, která
něco dělá, aby vás tím uspokojila. Pokud vás svým zbožím nebo službou
neuspokojí, vy mu nebudete ochotni dát své peníze. A tak ve svobodném podnikání ten spotřebitel, ten človíček, je
šéf. Takže
když se rozhodnete, že chcete v Brně mít pouze červená auta, a řeknete:
chceme jen červená auta, a máme na ně peníze, tak všechny výrobní společnosti
udělají všechno, aby nás uspokojily. Tedy Volkswagen přiveze červená auta.
Mercedes-Benz přiveze červená auta. BMW přiveze
červená auta. Protože my jsme šéf, protože my máme peníze. Socialismus chce
vzít vaše peníze a dá je vládě. Vláda pak bude rozhodovat za vás. Ale vy se
musíte zeptat sami sebe: „Proč bych měl nechat jinou osobu rozhodovat místo
sebe?
“ Vy přece jasně chápete, že by to
byla hloupost.
Politici jsou velice dobří
prodavači.
Nasadí si úsměv na tvář a
řeknou: „Když mi dáte svoje peníze, budu za vás dělat správné věci. Dám vám
byt, dám vám auto, a dám vám i jídlo.“ Právě toto říkali vašim prarodičům. A oni
jim bohužel dali tu moc. Pak jsme viděli, jaká auta nám dávali. A viděli jsme,
jaké byty nám dávali. Viděli jsme také ten výběr potravin, který byl k dispozici.
A proto jsme chtěli svobodu. Teď máme příležitost buď pokračovat, nebo se
vrátit. Je důležité, abychom nikdy nezapomněli, odkud jsme přišli. A přesto, že
to vyžaduje námahu, musíme si uvědomit, že jen svoboda přináší bohatství.
Abychom měli ekonomiku svobodného
podnikání
, potřebujeme tři osoby.
Potřebujeme člověka, který bude šetřit peníze, aby zbylo na investice. Pak
potřebujeme zakladatele byznysu -
říká se mu enterpreneur
- člověka, který umí vytvořit a úspěšně nastartovat nějaké podnikání. A konečně
potřebujeme výrobce, lidi, kteří vyrábějí věci. Tady je jedna důležitá věc.
Jako enterpreneur jste osoba, která musí vyvinout
úsilí navíc. Proč to ten člověk dělá? Proč vyvíjí větší úsilí a pracuje tedy
víc, než ostatní? Jen proto, že vydělá více peněz, bude mít větší odměnu než
ostatní. Když tedy odvede více práce, dostane větší odměnu a vydělá více peněz.
A zde je velmi důležitá věc v historii východoevropských zemí. Když
někteří lidé pracují více a vydělají více než ostatní, přijde politik.
A politik řekne: „Když mě zvolíte, tak já bohatým ty peníze seberu a dám je vám.“ [Cestou, která vypadá legálně - daně, milionářské dávky atd.] Tomu se říká socialismus. Politik musí být dobrý prodavač, aby tuto myšlenku prodal. Chce, aby to znělo vznešeně. Protože, chápejte, když vás někdo zastaví v noci na ulici a řekne: „Dej mi svoje peníze!“, tak tomu se obvykle říká krádež nebo loupež. A ten politik dělá přesně totéž! Takže potřebuje nějaké dobře znějící jméno pro to, co chce udělat. Proto říká: „Já pomáhám chudým. Chci pro všechny rovnost, protože rovnost je přece správná.“ Ale co se stane? Když člověk tvrdě [= hodně] pracuje, vydělá více peněz a vláda mu je sebere, ten člověk si řekne: „Proč mám dál tvrdě pracovat, když z toho nic nemám? Už nebudu!“ A proto čím víc socialismu, tím chudší je země [lidé]. Dá se to i nakreslit - asi takto:
Řekněme, že tento graf představuje
veškerý příjem
, který nějaká osoba má - 100%.
A řekněme, že tady je nula. Když toto je 100% výdělku nějakého člověka a ten
člověk si to všechno ponechá, tak má největší možnost výběru a největší
svobodu. Thomas Jefferson napsal americkou Deklaraci [= prohlášení]
nezávislosti. Tam napsal, že svoboda znamená
možnost volby. A uvědomte si: čím více peněz vám vezmu, tím
menší výběr budete mít. Skutečně, když vám seberu všechny peníze a nenechám vám
žádné, tak budete osoba, která pracuje a nic za to nemá - a to je otrok.
Chápete? Čím větší možnost volby máte, tím větší
je vaše svoboda. Čím méně možností volby, tím méně svobody.
A
když vám seberu všechny vydělané peníze, tak jste otrok: pracujete zadarmo.
Sebrat vaše peníze, jak jsme už probrali, mohou jen dva druhy lidí: zločinec
(zloděj, lupič), nebo politik.
Když mi řeknete, jak velké procento
příjmu lidí jde do státní pokladny
, tedy vládě [tedy jak vysoké je zdanění], třeba 40% nebo
60%, můžete do tohoto grafu zanést jakoukoli zemi světa a uvidíte, kolik procent
příjmu země má k dispozici vláda a kolik lidé pro svobodné podnikání. Pak
uvidíte míru svobody národa. A tady je jedna základní věc, a tu si pamatujte po
zbytek života:
vaše země potřebuje, abyste tomuto
rozuměli. Čím větší svoboda, tím větší bohatství národa. Čím větší [bohatší] vláda, tím větší chudoba národa. Na
tomto grafu tedy sem dolů patří Severní Korea, Vietnam, Kuba a všechny
socialistické země - nejchudší země na planetě. A sem nahoru patří Kanada,
Velká Británie, Německo, Spojené Státy americké a další svobodné země.
Politika je pouze
tohle:
Půjdeme touto cestou, kde je větší vliv vlády a
více chudoby, nebo touto, kde je větší svoboda a větší bohatství? V roce
1939 bylo patnáctou nejbohatší zemí na světě malé Československo. Pak v 50.
a 60. letech za
socialismu zde byla vláda, která údajně lidem pomáhala. Ve škole jste asi
slýchali o skvělých věcech, které pro vás vláda dělá. A tak v roce 1990
bylo Československo 57. zemí na stupnici bohatství. Sestoupili jste z 15.
místa na 57. místo. A tehdy začali lidé obracet směr vývoje. A kdo byli ti
lidé? Enterpreneuři. Lidé, kteří vzali na sebe to
riziko, že neuspějí, a začali podnikat sami. Takže si koupili ty domy, kde
bydleli. A co udělali nejdříve? Umyli ten dům a vyčistili ho. Protože byl
jejich. Když něco máte, tak se o to většinou staráte. Po celé východní Evropě
se objevují lidé jako vy, kteří berou na sebe to riziko a začínají podnikat.
Ale jakmile se někde objeví peníze, už je tam politik. A ten přijde k mladým
lidem a bude jim říkat a ukazovat: „Podívejte se tam na toho člověka, který je
v řetězci Amway. Má nové auto, má nový dům. Já
mu seberu jeho peníze.“ Ale pamatujte si, že on nikdy neřekne - „já mu ukradnu
jeho peníze“. Používá jiná slova, má jinou terminologii. On řekne: „Já zvýším
těmto boháčům daně.“ A tím je ohrožen úspěch svobodného národa. A vzpomeňte si,
co jsem říkal před chvílí: že budoucnost je ve vašich rukou. Lidé, kteří
nechápou, jak tento systém funguje, budou ochotně naslouchat politikovi, když
řekne: „Já bohatým seberu ty peníze a rozdám je vám.“ Ale oni už si neuvědomí,
že člověk, který pracuje tvrdě a nebude za to mít tu odměnu, to už dál nebude
dělat a proto celý národ zchudne.
Rád bych skončil
příkladem.
Toto je důvod, proč nevěříme vládě. Já jsem neřekl
- vaší vládě - nebo - naší vládě -, ale vládě obecně, každé vládě. Protože všechny vlády jsou stejné . Rozdíl je
jen v tom, jestli má ta vláda velký vliv nebo menší. Spojené státy jsou
nejbohatší a nejmocnější zemí světa z jediného důvodu: my máme méně vlády
než jakýkoli jiný národ. I my máme mezi sebou socialisty, kteří by chtěli
zvyšovat vliv vlády na život lidí. Takže politik je stejný v Kanadě, USA,
Maďarsku, Německu, i v České republice. Funguje to takhle:
Když jdete koupit něco pro
sebe
, záleží vám na dvou věcech: ceně výrobku nebo
služby, a na kvalitě výrobku nebo služby. To znamená: jak dlouho vám to vydrží
a kolik to stojí. Nikdo na světě to neposoudí tak dobře, jak můžete vy. Vaše
peníze nikdo jiný nevynaloží lépe než vy. Vy se snažíte vyzískat veškerou
hodnotu z peněz, které máte - pokud děláte to rozhodnutí sami za sebe.
Teď řekněme, že jdete koupit dárek
někomu jinému.
Vám stále záleží na
ceně, protože jdete utrácet svoje peníze. Ale asi už vám nebude tak záležet na
kvalitě toho výrobku, protože vy ho nebudete používat. Tomu se říká nákup pro
druhou stranu. A teď řekněme, že vám šéf dá peníze se slovy:
„Jděte a kupte něco pro tamtu budovu naproti.“ Teď vám
už nezáleží ani na ceně, protože nejdete utrácet svoje peníze. A nebude vám
záležet ani na kvalitě toho výrobku, protože vy ho nebudete používat. Takže
koupíte něco po cestě domů, co vás první napadne, utratíte ty peníze a hotovo. Tomu
se říká nákup pro třetí stranu (třetí osobu). Kupujete něco za peníze, které
nejsou vaše a pro někoho jiného. Nezáleží vám na ceně ani na kvalitě. A takhle to dělá
vláda.
Vláda bere peníze
lidem, kteří by je sami vynaložili daleko lépe, a pověří nějakého úředníka, aby
za ně koupil věci, které on sám nebude používat. Takže oni plýtvají penězi , protože nejsou jejich, a kupují šmejd , protože ho sami nebudou používat. Už máte představu?
A tak když odvedeme peníze (za které
bychom pořídili něco velmi úsporně) jako daň státu, tak vláda je v podstatě promrhá za šmejd . Když se to děje dlouho a
ve velkém, národ chudne. Češi a Slováci, Poláci, Ukrajinci, Němci a další jsou
velmi pilní, produktivní, tvrdě pracující lidé. Jejich země zchudly jen proto,
že socialistické vlády braly lidem peníze a utrácely je za nekvalitní zboží
nákupem pro třetí stranu. V systému svobodného podnikání si lidé většinu
peněz, které vydělali, ponechají v kapse. A to je i důvod, že oslavujeme
Den svobodného podnikání, Free Enterprise
Day. Abychom oslavili enterpreneury,
podnikatele duchem. Abychom oslavili lidi, kteří budují bohatství národa.
Jste uprostřed bitvy. Socialističtí politikové chtějí ukrást vaše sny. Jakmile budete mít více a začnete vyčnívat z řady, dají dohromady skupinu ostatních a řeknou: „Pojďme, sebereme jim jejich peníze.“ To nesmíte dopustit. Vaše děti a vnuci si zaslouží lepší osud. Máte před sebou velmi jasnou budoucnost. Ta bitva bude obtížná. Sám jsem byl ve veřejném úřadu 20 let a vím, o co jde. Je vždy velmi populární říkat: „já seberu bohatým jejich bohatství a rozdám vám je.“ To vždycky zní velmi dobře. Ale na konci ztratí všichni. Je pouze jedna cesta, jak tomu zabránit: aby lidé jako vy pokračovali v dosahování svých snů.