Možnost stahovat software z Internetu způsobila, že licenční práva mohou být obsahově řešena například také takto:

• Softwarový produkt je možné volně šířit a využívat bezplatně. Obvykle se ale vyžaduje při šíření dodržet původní distribuční podobu a zakazují se zásahy do programu. Jde o software řazený do skupiny označované jako freeware.
• Softwarový produkt si lze vyzkoušet a pokud bude nadále používán, je třeba zaplatit určitý poplatek. Je povoleno volné šíření produktu. Jde o software řazený do skupiny označované jako shareware.
• Do skupiny trialware patří software, který mohou zájemci používat po omezenou dobu. Pak obvykle přestává být funkčním. Když ho chcete dále používat, musíte zaplatit licenční poplatek. Od shareware se liší tím, že ho nelze volně šířit. K šíření potřebujete získat souhlas vlastníka autorských práv.
• Když se vlastník plně vzdá autorských práv, patří jeho software do kategorie public domain.